Každým okamžikem se na naší planetě odehrává zhruba 1800 bouří a každou sekundu udeří zhruba stovka blesků. Za rok proběhne průměrně asi 16 miliónů bouřek a na zem se snesou asi 3 miliardy blesků, které každý den zabijí asi deset lidí. Pravděpodobnost, že do vás udeří blesk je asi 1 : 3 000 000.  Zapomeňte na pověry, že blesk nikdy do stejného místa neuhodí dvakrát. Je to nesmysl. Například správce národního parku z Virginie Roy C. Sullivan si vysloužil zápis do Guinessovy knihy rekordů tím, že šťastně v letech 1942 až 1983 přežil sedm úderů bleskem.

Jeden z nejtragičtějších úderů blesku se odehrál u nás, a to 17. 5. 1906 v Koňakově u Českého Těšína. Tehdy se na místním hřbitově konal pohřeb, když se přihnala bouře, začal prudký liják a celý pohřební průvod se uchýlil dovnitř kostela, kde nebylo k hnutí. Místní učitel si uvědomil, že kostel není vybaven hromosvodem – avšak pozdě. Na vlastní zásah se nedokázal nikdo rozpomenout a většina těch, kteří přežili, si jen vzpomíná, jak se probrali na zemi mezi desítkami nehybných těl za zvuků sténání a pláče. Třináct lidí tento úder nepřežilo.

Každá bouřka je tvořena nejméně jednou bouřkovou buňkou, která prochází stádiem cumulu, stádiem dospělosti a nakonec stádiem rozpadu. Bouřka může vzniknout i během několika desítek minut.

Ve stádiu cumulu vystupuje masa vlhkého a teplého vzduchu vzhůru. Tento pohyb nazýváme konvekcí. Vodní páry ve vzduchu se prudce ochlazují za vzniku drobných kapek, které pozorovatel ze země vnímá jako oblak cumulus mediocris. Rychlost výstupných proudů je umocněna tím, že prohřátý vlhký vzduch je mnohem lehčí než suchý, byť stejně teplý, takže na něj působí mnohem větší vztlakové síly, navíc při kondenzaci dochází k uvolňování dalšího tepla. Takto se také vytváří oblast nízkého tlaku vzduchu pod bouřkovým oblakem. Vzniká cumulus congestus. Mrak typu cumulus

Stádium zralosti - nahromaděná vodní pára se rozpíná v horních vrstvách troposféry a rozprostírá se do kovadliny (incus). Výsledný oblak se nazývá cumulonimbus. Vodní pára kondenzuje a vznikají těžké kapky a ledové částice, které padají dolů pod oblak. Pozorovatel na zemi je vnímá jako déšť. Teploty v horních vrstvách troposféry jsou velice nízké, takže se kapky mění v led a padají dolů jako kroupy. V tomto stádiu stále existují výstupné proudy, padající déšť vytváří také sestupné proudy. Existence obou těchto proudů vyvolává vnitřní turbulence, které jsou příčinou vzniku silného větru, blesků, ale také tornád. Mrak typu cumulonimbus (bouřkový mrak) 

Konečně v posledním stádiu, stádiu rozpadu, ustávají výstupné proudy a pokračují převážně slabé sestupné pohyby. Protože většina vzdušné vlhkosti vypadla z oblaku v podobě srážek, není již dostatek vlhkosti v nižších vrstvách vzduchu k udržování tohoto cyklu. Buňka zaniká.

Bouřkový blesk není ničím jiným než elektrickým výbojem. Jiskrou, dalo by se říci. Jak se bouřka pohybuje nad krajinou, vytváří na zemi pod sebou pomocí elektrostatické indukce náboj opačné polarity. Pod záporně nabitou základnou mraku vzniká kladný náboj, zatímco pod kovadlinou je tomu naopak. Pokud energetický potenciál mezi zemí a bouřkovým mrakem dosáhne hodnot, při kterých se vzduch stává vodivým, udeří blesk. Pokud udeří do země přibližně v oblasti srážek, pod základnou mraku, jedná se o CG- (Cloud to Ground), kde minus označuje záporný náboj, který si blesk nese sebou ze základny. Dalším, méně častým, zato však o to nebezpečnějším druhem blesku je CG+. Ten vzniká vysoko v kovadlině bouřkového mraku a k zemi si nese kladný náboj. Je zřejmé, že k takovému výboji, který musí překonat přibližně desetikilometrovou izolační vrstvu vzduchu, je potřeba mnohem více nashromážděné energie, než u CG- ze základny přibližně 300 m nad zemí. Blesk CG+ trvá až třikrát déle a teplota uvnitř kanálu je až třikrát vyšší než u CG-. Nebezpečí blesku CG+ spočívá především v jeho nepředvídatelnosti. Kovadlina, ve které vzniká, se rozprostírá daleko do širého okolí, mnohem dál než samotná základna bouřkového mraku a díky tomu může CG+ udeřit až 20 km před bouřkou, kdy oběť ani netuší, že se blíží nějaké nebezpečí v podobě bouřky.

Zde by se dalo hovořit o onom příslovečném „blesku z čistého nebe“, kdy vlastní mrak je kdesi za obzorem a náhle se z modrého nebe snese blesk, jako např. v květnu 1985 v Texasu, kdy zabil blesk pět lidí na pikniku a v témže roce v Miami za jasné oblohy zranil blesk deset dětí na hřišti a učitele. Rozbor tehdejší meteorologické situace ukázal, že bouřkový mrak se v té chvíli nacházel několik desítek kilometrů severozápadním směrem. Oblíbeným terčem pozitivních blesků CG+ bývají fotbalisté, hráči golfu a jachtaři.  Samozřejmě je CG+ nebezpečnější svým mnohem větším energetickým potenciálem a pokud budete zasaženi tímto bleskem, je vaše šance na přežití mizivá. Výboj atmosférické elektřiny cestuje rychlostí cca 60 tisíc m.s^-1 (216 tisíc km.h^-1) s rozptylem až 500 MJ energie a nábojem 1 - 5 coulombů. Proud se pohybuje kolem 40 000 A, může ale dosáhnout hodnot násobně vyšších (až 300 000 A u blesku CG+). Napětí se odvíjí od délky blesku a dosahuje až miliardy voltů u CG+ , a až sto milionů voltů u CG-. Teplota bezprostředně kolem bleskového kanálu dosahuje 10 000 °C - vyšší, než na povrchu Slunce - někdy se dokonce udává teplota okolního vzduchu až 30 000 °C. U náhle zahřátého vzduchu dojde k prudkému rozpínání, které je původcem ohlušujícího zvuku, který nazýváme hromem. Blesk typu CG (Cloud to Ground; mrak - země)

Dalším druhem blesku je tzv. CC (Cloud to Cloud) blesk, který vzniká mezi částmi mraku nebo mezi dvěma mraky a pro člověka na zemi nepředstavuje téměř žádné nebezpečí. Blesk typu CC (Cloud to Cloud; mrak - mrak)

Druhy blesků

Čárový blesk - je dlouhý elektrický výboj (mezi mrakem a zemí nebo mezi dvěma mraky). Začíná vůdčím výbojem, který postupuje z mraku cestou nejmenšího odporu. V určité výšce nad zemí se tento výboj setkává se vstřícným výbojem, vznikajícím a postupujícím ze země. Blesk bývá barvy bílé, ale také modré, červené.

Plošný blesk -  elektrický výboj vzniká mezi dvěma mraky a poznáte ho podle rozptýleného světelného záblesku. Náhle jakoby vzplanou celé plochy mraků nebo se ostře rýsují jejich obrysy. Na rozdíl od blesku čárového neuslyšíte zahřmění. Z fyzikálního hlediska je náboj mezi mraky nedostatečný k vytvoření blesku čárového, takže vznikne jen doutnavý výboj.

Kulový blesk - je přírodní atmosférický jev, jehož výskyt je obvykle vázán na bouřkové počasí, ale jeho výskyt není vyloučen ani za jasného počasí. Projevuje se jako kulovitý útvar nejčastěji o průměru několika centimetrů až decimetrů, různých barev od žluté po modrou, pohybující se obvykle po dobu několika sekund až minut různými směry a zanikající buď výbuchem, nebo i zcela poklidně. Věda považuje již dlouhou dobu existenci kulového blesku za nesporně prokázanou celou řadou důvěryhodných pozorování. Jak teoretické vysvětlení, tak i experimentální simulace tohoto jevu v laboratoři za definovaných a opakovatelných podmínek jsou však dosud nejasné.

Růžencový blesk - elektrický výboj, který vzniká jen ojediněle, kanál blesku se rozdělí na světelné úseky připomínající kuličky na šňůrce růžence. Každá kulička vybuchuje sama o sobě, takže zvukový efekt je značný.

Jakým způsobem vás může blesk zasáhnout?

Blesk vás může zasáhnout třemi základními způsoby:

     -přímý zásah – je oproti běžnému mínění spíš vzácnější, ovšem následky bývají tragičtější. Oběť přežije jen výjimečně a v takovém případě je to spíše za trest.

      -blízký postranní úder – ten bývá mnohem častější. Část energie přeskočí na člověka a přes jeho tělo se uzemní. Takto dopadají lidé schovaní pod oní vysokým stromem, v nevhodném přístřešku či v blízkosti plotu, vozidla či elektrického vedení. Tento úder přežívá s různými následky asi 80% obětí.

      -zásah krokovým napětím – půda má vcelku dobré izolační vlastnosti a energii blesku šířící se kruhově od místa úderu rychle utlumí. Můžeme si tedy kolem místa zásahu představit několik soustředných kružnic, z nichž každá představuje zónu s jiným energetickým potenciálem. Ten je nejvyšší u místa zásahu a s rostoucí vzdáleností se rapidně snižuje a tlumí. Pokud stojíte tak nešťastně, že každá vaše noha stojí na jiné kružnici, zkratujete je mezi sebou a rozdílový potenciál proběhne vaším tělem. Z tohoto důvodu si nesmíte na zem sedat a ani lehat a také v bezpečnostní poloze mějte nohy u sebe. Uvádí se, že krokové napětí se může vyskytnout až 40m od místa úderu a může skrývat i smrtelnou dávku napětí.

Spousta lidí vyhledává úkryt před bouřkou příliš pozdě, a nebo jej naopak příliš brzy opouští. Pro zvýšení bezpečnosti se doporučuje dodržovat pravidlo „30“, což znamená, že pokud bouře přichází a interval mezi bleskem a zazněním hromu je menší než 30 sekund, měli byste vyhledat úkryt. Bouřka se již nachází méně než 10 km od vás a jste již dávno v dosahu blesku CG+ (pozitivní blesk). Jako bezpečnostní doplněk může posloužit rádio naladěné na AM okolo 300kHz, kde blesk způsobuje největší elektrostatické rušení, což se projevuje prskáním v příjmu rádia i na vzdálenost mnoha desítek kilometrů. Čím je doba mezi bleskem a zahřměním kratší nebo čím je hrom hlasitější, tím je riziko větší. Jakmile je prodleva mezi bleskem a hromem menší než 6 sekund, riziko zásahu je již velmi značné a měli byste okamžitě vyhledat skrýš. V úkrytu setrvejte ještě dalších 20 až 30 minut poté, co jste slyšeli poslední hrom a to i v případě, že se bouřka zcela rozpadla a vykukuje na vás sluníčko. V zemi a mracích totiž stále mohou přetrvávat zbytky náboje a nebezpečí zásahu bleskem stále hrozí.

Za bouřky není žádné místo absolutně bezpečné - jsou jen místa poměrně bezpečná, a naopak místa vysloveně riziková (viz níže). Základní pravidlo je, že blesk si vždy hledá pro něj nejkratší a nejvodivější cestu do země. Proto nejčastěji zasáhne nejvyšší nebo nejlépe vodivé objekty v krajině. Nelze však na to absolutně spoléhat - často totiž nedokážeme odhadnout, jaká dráha je pro blesk nejvýhodnější. Obecně však platí, že za bouřky bychom se měli snažit vyvarovat situace, při které se staneme doslova hromosvodem (ať již z důvodu nejvyšší polohy v okolí či zvyšováním své vodivosti).

Mezi extrémně nebezpečné činnosti během bouře, kdy si přímo říkáte o úder bleskem, patří:

·         -pobyt na horských hřebenech a vrcholcích hor – pokud se na těchto místech nacházíte a vidíte přicházející bouřku, co nejrychleji sejděte do údolí

·         -dotýkání se kovových předmětů (např. řetězy na horách)

·         -pobyt na kterémkoli holém či dokonce vyvýšeném místě v krajině

·         -pobyt v blízkosti stožárů (kovových i nekovových) či v blízkosti jiných kovových předmětů

·         -jízda v/na otevřeném vozidle (kolo, motocykl, traktor, stavební stroj,…)

·         -pobyt na vodní hladině či v její blízkosti (plavání, surfování, rybaření, na otevřených lodích či člunech, na nafukovací matraci ...), to platí i pro potoky a řeky

·         -pobyt poblíž vzrostlých stromů (nejen nejvyšších a nejen osamělých) – pozor, některé nižší stromy mohou mít výrazně hlubší kořeny než třeba okolní vyšší smrky a díky tomu jsou výrazně vodivější. Za bouřky je tedy lepší vyvarovat se blízkosti jakýchkoliv vzrostlejších stromů, nejen těch nejvyšších!!!

·         -sporty s kovovými předměty – např. střelba z pušky, golf a jiné

·         -zvyšování své vodivosti držením kovových předmětů obecně (zeměměřičské přístroje apod.)

Dále se vyvarujte:

·         -blízkosti kovových plotů, drátů vysokého napětí

·         -nepřibližujte se k případným spadlým drátům vysokého napětí – i v jejich případě hrozí zásah tzv. krokovým napětím

·         -nemějte u sebe cokoli delšího nebo kovového (rybářský prut, pušku, stativ, golfovou hůl, hrábě, vidle, kolo, deštník, krosnu s kovovými částmi,…)

·         -pobytu v nezcela uzavřených a nedostatečně uzemněných přístřešcích (autobusové zastávky, stany, otevřené garáže, dřevěné boudy, hangáry, altánky, skleníky,…), to všechno jsou velmi nebezpečné skrýše a vyhněte se jim obloukem, mnoho lidí se chrání před zmoknutím, ale neuvědomuje si, že se vystavuje ještě zcela nebezpečnějšímu riziku - zásahu bleskem

·         -pobytu u vchodů do jeskyň či šachet nebo pod skalními převisy

·         -fotografování se stativem i bez něj (plastový stativ vaši bezpečnost nijak nezvýší)

·         -pobytu venku ve skupinkách či dokonce držení se za ruce (v případě úderu budete zasaženi zcela jistě všichni, a nezbude nikdo, kdo poskytne první pomoc), rozdělte se

Pokud jste v domě:

·         -odpojte všechny spotřebiče, které nutně nepotřebujete od elektrické sítě a dalších vedení (anténní vstupy, internetové přípojky atd.) a nespoléhejte na vypínače, jističe či pojistky, protože tato zařízení mají kontakty příliš blízko u sebe a nejsou pro blesk vůbec žádnou překážkou, jistou ochranu spotřebiče mohou zajistit pouze přepěťové ochrany

·         -nepracujte s elektrickými spotřebiči během bouřky (mixéry, počítače, vrtačky apod.)

·         -vyvarujte se jakémukoli kontaktu s vodou (mytí nádobí či rukou, sprchování, WC…), poněvadž nesmíte zapomínat, že voda i kov v potrubí jsou elektricky vodivé, potrubí bývá běžně propojeno se zemnícím kabelem elektroinstalace a obojí končí mimo dům v zemi, blesk tedy téměř jistě půjde tudy

·        - netelefonujte pevnou linkou (určité riziko skrývají i bezdrátové pevné linky), blesk nemusí uhodit ani přímo do vašeho domu, ale může do něj vniknout kovovými prostupy, mezi něž telefonní kabel určitě patří

·         -nepobývejte na balkónech, verandách apod.

·         -nestůjte u okna či dveří (extrémně nebezpečné je sledování blesků z otevřeného okna či dveří) - nedotýkejte se jejich klik či zárubní, jsou to další vodivé prostupy do domu

·         -nedotýkejte se veškerých potrubních rozvodů či radiátorů

·         -možná to zní až neuvěřitelně, ale nedoporučuje se dokonce dotýkat zdí či ležet na betonové podlaze (oprava auta v garáži apod.), protože zdi a podlahy často obsahují síť ocelových výztuží

Za nejbezpečnější úkryt v bouřce se považují masivní uzavřené budovy se zavedenou elektroinstalací, vodovodem či kanalizací, protože tyto prvky zajistí v případě zásahu budovy dobré uzemnění blesku. Bezpečnost budovy výrazně zvýší instalace hromosvodu, ale ani tento nezajišťuje stoprocentní ochranu. Jedná se pouze díky jeho umístění na nejvyšším bodě budovy a kvalitnímu uzemnění budovy o největší lákadlo pro blesk, který by si jinak zvolil ničivější cestu domem (elektroinstalací, krovem, okapy do země).

Pokud však nemáte možnost skrýt se v budově, za druhý nejbezpečnější úkryt, avšak mnohem horší než dům, se považuje zcela uzavřený automobil vyrobený s kovovou konstrukcí (takže nikoli laminátový sporťák, trabant, velorex či kabriolet, byť s uzavřenou plátěnou střechou). Takové vozidlo vás zcela obklopuje kovem a funguje jako tzv. Faradayova klec, tedy v případě zásahu bleskem je veškerá elektrická energie svedena po stěnách do země a zabraňuje jejímu proniknutí dovnitř prostoru vozidla. Takže ve vozidle jste teoreticky v bezpečí za podmínky, že se nedotýkáte vnějších stěn vozidla, nevystrkujete ruce z okna, nedotýkáte se kovových částí vozidla (pedály, řadicí páka, volant,…) a nemanipulujte s autorádiem, ani s ničím jiným, co má anténu vyvedenou mimo vůz. Pokud to stihnete ještě před bouřkou, zatáhněte veškeré antény na vozidle, za bouřky už se jí nedotýkejte!!! Doporučují se také zavřená všechna okénka automobilu. Nenastupujte a nevystupujte během bouřky z vozidla, protože právě vaše tělo se může v tu chvíli stát tím dokonalým uzemněním, a může iniciovat blesk, zvláště pokud je zem ještě suchá. Vůz může po zásahu bleskem začít hořet, avšak výbuchu se snad obávat nemusíte, u moderních vozů totiž údajně nebyl zaznamenán takový případ. Jisté nebezpečí tkví v zásahu vozidla během jízdy, kdy hrozí velké riziko oslnění, ohluchnutí či úleku řidiče, proto zvažte, zda je nutné během bouřky pokračovat v jízdě.

Motocykl ani kolo neposkytuje v bouřce žádnou ochranu, ba naopak, velice zvyšuje vaše ohrožení. Pokud tedy máte před bouřkou možnost ujet, udělejte to. Pokud se cítíte ohroženi, sesedněte a vyhledejte úkryt nejméně 20m, ale nejlépe aspoň 50m od vašeho kola či motorky.

Pokud vás bouřka zastihne v lese, snažte se najít skupinu menších stromů (např. lesní školka). Na dálku se vyhněte jakýmkoli vodním plochám, všem vysokým a nejen kovovým stožárům a sloupům. Nezapomeňte, že blesk může putovat na dlouhou vzdálenost kovovými ploty nebo dráty elektrického vedení, proto se držte dál i od těchto objektů. Zbavte se všech kovových předmětů.

Úder blesku do stromu. Povšimněte si bleskové proudnice vlevo ze sloupu, která není spojena s hlavním bleskovým kanálem.

Za každou cenu se vyhněte otevřeným pláním a holým kopcům, kde jste pro blesk velice lákavým cílem, extrémně nebezpečným je pobyt na horských hřebenech a štítech. Za každou cenu se snažte být co nejníže (údolí, úvoz…), v krajní nouzi poslouží i příkop, ale v tomto případě je nutno mít na paměti, pro změnu ohrožení přívalovou vodou z dešťů! Nikdy si nesedejte ani nelehejte, neběhejte a zaujměte bezpečnostní polohu – podřep na špičkách s nohama u sebe, s hlavou mezi koleny, rukama na uších a doporučuje se i zavřít oči (otázkou však zůstává, jak dlouho se dá v této poloze vydržet). Váš vodivý kontakt se zemí je tak minimální, příliš nepřevyšujete okolní krajinu a vaše smysly jsou chráněny před největším poškozením.

Pokud si myslíte, že vás před úderem blesku ochrání tlustá gumová podrážka, která vás dostatečně izoluje od vodivé země, žijete v nebezpečném omylu, toto není pro blesk žádnou překážkou!

Jestliže cítíte zápach ozónu, pozorujete jiskření na konečcích prstů, mravenčení či vám vstávají vlasy na hlavě, pokud jste rybář a nahodíte udici, která však již nedopadne na hladinu a zůstane viset ve vzduchu, je to sice pozoruhodné, ale není čas na údiv -  jste v eminentním ohrožení života, zbývá už jen několik vteřin. Všechny tyto jevy totiž signalizují, že intenzita místního elektrického pole extrémně vzrostla a vytváří se vodivý kanál, kterým se v zápětí vybije obrovský náboj. Okamžitě zaujměte bezpečnostní polohu, a pokud držíte něco kovového, okamžitě to odhoďte! Pokud je to jen možné pokuste se vmáčknout do nějaké prohlubně. Nemá moc smysl utíkat, blesku pravděpodobně již neuniknete.

Odkazy

Na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu naleznete radarové informace, kde se právě nachází:

Srážky v Česku

Kde se právě nachází bleskové výboje

 Zpracoval: pe3k.m, 2009. Zdroje: Web Českého hydrometeorologického ústavu (www.chmi.cz), Weby Bourky.com, Wikipedia.org, Procne.ihned.cz, Technet.cz